Dvě urozené sestry na polenském zámku
Marie Zuzana Klusáková a Eleonora Polyxena Smilkovská
(autor: Petr Havlíček SJ)
Před sedmi lety vyšel v tomto sborníku článek Jiřího Klusáčka o Marii Zuzaně Klusákové z Bačková (1644–1676), jejíž náhrobek se nalézá v polenském farním chrámu Panny Marie1. Nápis na náhrobním kameni prozrazuje, že tato šlechtična z rodu Bloensteinů zemřela v Polné dne 18. března 1676. Genealogické pátrání autora článku objasnilo několik hlavních otázek. Přineslo jména rodičů paní Marie Zuzany, totiž jejího otce Adama Adalberta von Bloemstein (nar. asi 1610) a její matky Ludmily Maximiliány Lukavské z Lukavice (nar. asi 1615). Autor vyslovuje domněnku, že rod paní Marie Zuzany byl rodem rakouským. Dále přináší fakta o jejím manželovi, jímž byl pan Jan Maximilián Klusák z Kostelce (1625–1695), pán na Bačkově. Paní Marie Zuzana dala svému muži dvě děti, dceru Janu Alžbětu (1670–1718), provdanou za Jana Rudolfa Vančuru z Řehnic, a syna Jana Václava (1674–1747). Článek se dále věnuje zejména osudu rodu Klusáků z Kostelce a jeho dalšího příbuzenstva.
Zároveň ale autor ve svém článku naznačuje několik otázek, o nichž přiznává, že na ně dosud nezná odpověď. Zaprvé je to otázka, komu patří erb na náhrobku paní Marie Zuzany, jejž autor v článku popisuje a z dalšího pojednání vyplývá, že není erbem rodu Klusáků z Kostelce. Dále je to otázka, zda rod Bloensteinů/Bloemsteinů byl skutečně rodem rakouským. A přidejme další otázky, které čtenáře jistě napadají: jaký vztah měla tato šlechtična k Polné, když víme, že sídlem jejího manžela byl Bačkov nacházející se v jiné části Vysočiny (mezi Golčovým Jeníkovem a Světlou nad Sázavou), a proč zemřela a byla pochována právě v Polné, daleko od svého domova?
Prozradím čtenářům, že i na tyto otázky lze nalézt odpověď. Jejím základem je skutečnost, že paní Zuzana Marie Klusáková z Bačkova byla sestrou manželky vrchního hejtmana polenského panství pana Fridricha Vavřince Smilkovského z Palmberka.
O této rodinné vazbě paní Klusákové se lze poněkud nečekaně dozvědět z edice českého barokního spisu, který přináší překlad a výběr z myšlenek ranně křesťanského filozofa Boëthia (480–524), konkrétně z jeho nejznámějšího díla Útěcha z filosofie. Zmiňovaný barokní spisek nazvaný Potěšení zarmoucených vyšel v roce 1944 v nakladatelství Vyšehrad2. K vydání jej připravila Dr. Marie L. Černá, která v doslovu k této edici přináší nemálo informací o adresátce původního barokního rukopisu, jí byla zmíněná sestra paní Klusákové, totiž paní Eleonora Polyxena Smilkovská z Palmberka, rozená z Bloensteinu. Z doslovu editorky Marie L. Černé tedy dále čerpám většinu níže uvedených informací.
Nejprve se věnujme tomu, co se lze dozvědět o rodu Bloensteinů a o rodičích obou sester Marie Zuzany a Eleonory Polyxeny. Jednalo se skutečně o rod původně rakouský. Děd našich dvou sester se jmenoval Matyáš a působil na dvoře arcivévody Matyáše Habsburského (1557–1619) jako „oberstkuchelmeister“, tedy vrchní kuchař. Za třicetileté války v roce 1637 získal rod Bloensteinů inkolát v Čechách, od toho roku je tedy již rodem zemsky českým. To lze dotvrdit i podle jmen sídelních statků jejich otce Albrechta z Bloensteinu, podle nichž se píše jako pán na Borovnici, Humburku a Závrší. Dále k osudům jejich rodičů můžeme uvést, že otec zemřel v roce 1656, když
Marii Zuzaně bylo 12 let a Eleonoře Polyxeně 10 let. Jejich matka Ludmila Maximiliána Lukavská z Lukavice se pak provdala podruhé. Otčímem se jim stal Jan Petr Hoberk z Hennersdorfu. Jací byli jejich další sourozenci, se ale nedozvídáme, jen že měly ještě bratra, který byl později převorem kteréhosi kláštera ve Vídni.
Znak rodu Bloensteinů byl čtvrcený a nesl v prvním modrém poli dvě zlaté lilie, ve druhém černou orlici ve zlatém poli, ve třetím poli měl stříbrnou lilii ve zlatém poli a ve čtvrtém zlatou trubku v černém poli. V příloze editovaného spisku je jejich znak překreslen podle dokumentů ze sbírek Archivu země České (dnes v Národním archivu v Praze, oddělení I). Zde tedy máme odpověď na otázku, čí je erb na náhrobku Marie Zuzany Klusákové v polenském farním kostele, který J. Klusáček zmiňuje v úvodu svého článku a který nedokáže přiřadit – je to erb rodu Bloensteinů.
Nyní si představme více sestru paní Marie Zuzany. Jak jsme již uvedli, jmenovala se Eleonora Polyxena. Byla o dva roky mladší než Marie Zuzana – narodila se roku 1646 ve Vídni. Důležité pro život paní Eleonory Polyxeny je, že se ve dvaadvaceti letech roku 1668 provdala za vrchního hejtmana ditrichštejnských panství, pana Fridricha Vavřince Smilkovského z Palmberka, jehož byla druhou manželkou. Ten byl vrchním správcem panství knížete Ferdinanda z Ditrichštejna od začátku 50. let 17. století až do své smrti v roce 1676. Pochován byl rovněž v polenském farním kostele3. Podle svědectví polenských matrik sídlil na polenském zámku spolu se svou rodinou a s ostatním úřednictvem polenského panství. Paní Eleonora mu porodila čtyři děti, z nichž se vyššího věku dožily pouze dvě dcery Kateřina Lidmila (1671–1685) a Anna Felicitas Barbora (*1674). Jediný mužský potomek, syn Fridrich Václav Podiven, zemřel po půl roce života (†19. 4. 1677)4 a jím rod Smilkovských vymřel po meči. Z prvního manželství s Annou Kateřinou z Rájova (†29. 8. 1668) měl pan Smilkovský ještě dvě dcery Ludmilu Barboru (*1651) a Františku Apollonii (*1657).
Tolik tedy, co víme o panu Fridrichu Smilkovském a jeho rodině. Dozvídáme se též další detaily ze vztahu obou manželů těchto urozených sester. Pan Fridrich Smilkovský při sňatku s paní Eleonorou Polyxenou v roce 1668 zapsal na svůj statek Krucemburk věno 1 500 zlatých rýnských, které mu nevěsta přinesla. Mezi svědky této svatební smlouvy je uveden také švagr paní Eleonory a manžel paní Marie Zuzany Klusákové, totiž Jan Maximilián Klusák z Kostelce a na Baškově.
Na základě uvedených faktů je tedy možné načrtnout následující hypotézu, proč paní Marie Zuzana Klusáková zemřela a byla pochována v Polné. Jak jsme viděli, manželé obou sester byli společně v kontaktu, když jeden druhému posloužil jako svědek právního aktu. Tím spíše se rovněž obě sestry vzájemně navštěvovaly na sídlech svých manželů. Lze si tedy představit, že na jaře roku 1676 byla paní Marie Zuzana Klusáková na návštěvě na zámku v Polné u své sestry Eleonory Polyxeny Smilkovské. Už se asi nedozvíme, co bylo příčinou toho, že během této návštěvy paní Klusáková ve věku 32 let zemřela – zda to byl důsledek nemoci, kterou se nečekaně nakazila, nebo zda došlo k nějakému úrazu, jehož následkům po několika dnech podlehla. Jisté však je, že ačkoliv skonala daleko od domova a od svého manžela, nezemřela opuštěna, ale v kruhu rodiny, totiž u své rodné sestry. A jakožto švagrová polenského vrchního hejtmana byla dne 19. března 1676 pochována na čestném místě v hrobce polenského farního kostela.
Pro její sestru paní Eleonoru Smilkovskou to ovšem nebyla jediná smutná ztráta v onom roce 1676. Jen několik měsíců poté, co pochovala svou sestru, zemřel i její manžel pan Fridrich Vavřinec Smilkovský a jeho tělo spočinulo v tomtéž chrámě v hrobce vedle její sestry. Jeho ovdovělá manželka paní Eleonora Polyxena se po jeho smrti nejspíše z Polné odstěhovala. Jisté je, že se o čtyři roky později v Brně provdala (1. 5. 1680)5 za Jana Karla Ouláka z Třebnice a na Koenigsburgu, císařského českého sekretáře při tribunálu markrabství moravského. Záhy, roku 1685, však ovdověla podruhé a už se znovu nevdala. Zemřela v Praze 8. března 1713 a pochována byla v jezuitském kostele sv. Ignáce na Novém Městě.