V polenském děkanském chrámu Nanebevzetí Pany Marie se zachovalo několik náhrobních kamenů z bývalého zrušeného farního kostela. V publikaci1) Filipa Plašila o tomto chrámu jsem narazil, pod fotografií náhrobního kamene, na jméno Marie Zuzany Klusáčkové z Bloenstein. Pro mě, který se zabývá rodem Klusáčků, to bylo vzrušující zjištění.
Latinský nápis na náhrobním kameni zní:
Po jeho přečtení mě ale ihned napadlo mnoho otázek. Lze ověřit úmrtí jmenované v matrice zemřelých? Znamená polatinštěné jméno Klusakiana opravdu Klusáčková? Kde se nachází Bloenstein, resp. jde o rodiště Zuzany nebo její rodné jméno? Jakému rodu patří erb (čtvrcený znak v 1. poli 4 lilie, ve 2. poli rozkřídlena orlice, v 3. poli kotva a ve 4. poli trubka, na horním okraji znaku koruna) vytesaný na náhrobním kameni? Má snad nějakou vazbu k Jakubovi Klusáčkovi z Hrbova, v té době žijícím nedaleko Polné?
Na první otázku jsem nalezl rychlou odpověď. V rejstříku k matrice zemřelých pod heslem Klusáček, který jsem si kdysi vypsal v Moravském zemském archivu, jsem nalezl zápis: dne 19. 3. 1676 Zuzana Klusáčková z Bečkova, pochována ve farním kostele. Jde tedy zcela jistě o jmenovanou, která zemřela 18. 3. 1676 a o den později měla pohřeb a to v kostele jak prokazuje náhrobní kámen. Zápis v matrice je český a přináší další otázku. Kde se nachází Bečkov uvedený jako přízvisko u jména
Zuzany? A proč matriční zápis naopak nic neříká o Bloensteinu?
Jak vypadá konkrétně zápis v matrice?
"162. 1676
19. dito. Pán Bůh Wssemohauczj od živých Kmrtwym powolatj Račil Urozenau Panj Zuzannu Klusakowau z Bacžkowa, gsaucze Swatostmi wssemi dobře Zaopatrzena, jejíto tělo při Kostele Farním Odpocívá, Očekáwa-je Radostneho a Weseleho ZMrtwych w stanj. Amen" 2)
Rozluštění matričního zápisu umožnilo odpovědět na druhou otázku zcela jednoznačně. Zápis uvádí Zuzanu Klusákovou, nikoliv Klusáczkovou. Mýlil se jak autor rejstříku k matrikám, tak překladatel nápisu na náhrobním kameni. Ostatně již na kameni uvedené polatinštěné jméno Klusak-iana je dost vzdáleno od latinského
přepisu jména Klusáčková, které by muselo, odvozené stejným pravidlem, znít Klusaczk-iana.
Z jakého byla rodu paní Zuzana a kde se nachází Bloenstein? Pátrání po lokalitě Bloenstein a výše uvedeném znaku však nebylo moc úspěšné. Na francouzské internetové stránce zabývající se výrobou a prodejem erbů se pod jménem Bloenstein našel znak velice podobný erbu paní Zuzany. K vlastnímu jménu Bloenstein však informace prakticky nelze získat, obec pod tímto jménem, jak se zdá, neexistuje.
Úspěch ovšem přinesl pokus hledat jméno Bloemstein3), kdy se na německém genealogickém serveru "GeneAll.net" zjevila přímo naše paní Zuzana, uvedená zde jako Maria-Susanna von Bloemstein, s nepřesným datem narození 1640 a přesným datem úmrtí 1676. Správné datum jejího narození, jak lze přesně odvodit z nápisu na náhrobním kameni, byl rok 1644. Jejím otcem byl Adam Adalbert von Bloemstein (nar. cca 1610) a její matkou Ludmila Maxmiliána Lukavská z Lukavice (nar. cca 1615), o jejichž životních osudech ovšem více nevíme.
Dovídáme se i další podstatnou informaci. Zuzana byla manželkou Jana Maxmiliána Klusáka z Kostelce (nar. 1625).
Ke stejnému zjištění jsme došli i z druhé strany, pátráním po přízvisku uvedeném v matrčním zápise "z Bečkova". I zde byla první informace z matrčního rejstříku matoucí, protože k tam uvedenému Bečkovu nešlo žádné podstatné informace nalézt. Jinak to však bylo s pátráním po obci Bačkov, který jak se ukázalo, po roce 1650 vlastnili Klusákové z Kostelce.
Obec Bačkov4) se nachází mezi městy Golčův Jeníkov a Světlá nad Sázavou, poblíž městečka Habry, v okrese Havlíčkův Brod. První zmínka o obci se vztahuje k roku 1307, kdy Bačkov nabyl benediktinský klášter ve Vilémově. V roce 1421, po zničení kláštera, přešel Bačkov do majetku krále Zikmunda. Po roce 1429 jej získává Mikuláš Trčka z Lípy, který je připojil ke svému panství Světlá nad Sázavou. Jmění hrabat Trčků bylo po zavraždění Valdštejnova generála Adama Erdmana Trčky z Lípy (kterým rod vymřel) konfiskováno na základě císařského patentu z března 1634, potvrzeném soudem v květnu 1636. Císař Ferdinand II. Bačkov jako konfiskát převedl na svého komorníka a válečného radu Dona Aldobrandina. V této době došlo k rozdrobení světelského panství a Bačkov se stal samostatným statkem. Kolem roku 1650 se stal pánem Bačkova Albrecht Beneš Klusák z Kostelce.
Klusákové z Kostelce5) je jméno staročeského vladyckého rodu, jehož erbem byly dva zlaté hevery k natahování kuší (později se říkalo veřeje) na modrém štítě. Jan Oldřich Klusák z Kostelce měl s manželkou Barborou Dobřenskou syna, výše uvedeného Albrechta Beneše, jenž byl fořtmistrem a později hejtmanem na Trčkovských panstvích. Když byl A. E. Trčka s Valdštejnem v roce 1634 v Chebu zavražděn, byl Albrecht Beneš vzat do vazby. Brzy byl ale propuštěn, protože mu nebylo žádné pochybení prokázáno. Jeho manželkou byla Hedvika Něnkovská z Medonos.
V roce 1625 se jim narodil syn Jan Maxmilián Klusák z Kostelce. Ten se stal posléze radou komorního soudu. Po smrti otce Albrechta Beneše v roce 1651, na něj přešel statek Bačkov. Jan Maxmilián se oženil s naší Marií Zuzanu z Bloemsteinu a ta se pak psala z Bačkova, jak je zřejmé ze zápisu v matrice zemřelých. Měl s ní v roce 1670 dceru Janu Alžbětu Klusákovou z Kostelce (†1713), která si posléze vzala Jana Rudolfa Vančuru z Řehnic(†1718) a syna Jana Václava Klusáka z Kostelce, který se narodil v roce1674, dva roky před smrtí matky.
Po smrti Zuzany se Jan Maxmilián podruhé oženil. Druhá manželka byla Alena Bukovská z Hustiřan (†1738). S ní měl Jan Maxmilián syna Bernarta Josefa a dceru Barbaru Terezii, která si později vzala Václava Bernharda Jestřibského z Rýzmburka a na Puchlovicích.
Jan Václav Klusák z Kostelce převzal Bačkov v roce 1695, kdy zemřel jeho otec Jan Maxmilián. Jeho manželkou byla Anna Marie Koučovna z Kouče. Jan Václav zemřel v roce 1747 a byl pohřben v sedleckém klášteře, jako poslední svého rodu po meči. Po něm držela Bačkov Tereza Amchová z Borovnice, rozená Klusáková z Kostelce, manželka Matěje Amchy z Borovnice pána na Nové.
Shrneme-li výsledky našeho pátrání, můžeme konstatovat, že zesnulá byla příslušnicí patrně rakouského rodu Bloemsteinů, která se provdala do rodiny Klusáků z Kostelce, Jan Maxmilián Klusák z Kostelce, její manžel, vlastnil statek Bačkov a po něm se také Zuzana psala. Měla nejméně jednoho syna a dceru. Vazba k našemu rodu Klusáčků není žádná. Snad se ale podařilo poodkrýt dávno zapomenutý osud jedné, v mladém věku zemřelé, paní i osudy jejích rodinných příslušníků a potomků.
Do dnešního dne se dožili její potomci z rodu Dobrzenských z Dobrzenicz. Jak vyplývá z rodokmenu6), Jan Josefa Dobrzenského, byla dcera Marie Zuzany z Bloemsteinu, výše uvedená Jana Alžběta, provdaná Vančurová, matkou Václava Rudolfa Vančury z Řehnic (1703-1772). Ten byl otcem Antonína Karla Vančury z Řehnic (1737-1792) a ten Josefa Jáchyma Vančury z Řehnic (1766-1827). Jeho dcera Marie Bedřiška Vančurová (1814-1847) se provdala za Jana Josefa II. Dobrzenského z Dobrzenicz (1812-1869) a od něj je již přímá cesta přes Jana Václava II. (1841-1919), Jana Josefa III. (1870-1947) a Jana Maxmiliána (1911-1996) k dnešnímu Janu Josefovi IV. (*1946) resp. jeho synovi Janu Václavovi III.(*1976). S Marií Bedřiškou přešlo od Vančurů na Dobrzenské vlastnictví zámku v Chotěboři, který je v jejich vlastnictví a užívání i dnes. Zámek v Bačkově rovněž existuje, je ale v žalostném stavu, součástí areálu zemědělského podniku.
Quam brevis haec vita, quam longa aeternitas.
Autor:
Ing. Jiří Klusáček
Praha – Ruzyně
jiri@klusacek.cz
Publikováno v časopise Polensko č. 3/2008, str. 21–24; na web přidáno 24.10.2009.
Další reference: